Dnes máme Velikonoční neděli. Pojďme se tedy blíž podívat na tradice a zvyky, které jsou pro tyto dny typické. Jak se v Česku nejčastěji slaví Velikonoce?
Kdy jsou Velikonoce?
Termín Velikonoc připadá každý rok na jiné datum, říká se, že jsou pohyblivým svátkem. Jejich přesné datum se počítá od prvního úplňku po jarní rovnodennosti (ta je 21. března). Velikonoce pak slavíme první neděli po úplňku.
Svatý neboli Pašijový týden
V průběhu Svatého týdne si křesťané připomínají poslední dny Ježíše Krista na zemi, jeho smrt a vzkříšení. Někdy můžete slyšet také označení Pašijový týden.
Jednotlivé dny v týdnu se označují takto:
- Květná neděle
- Modré pondělí
- Šedivé úterý
- Škaredá středa
- Zelený čtvrtek
- Velký pátek
- Bílá sobota
- Velikonoční neděle
- Velikonoční pondělí
Ke každému ze zmiňovaných dní se pak vážou určité zvyky. Na Květnou neděli se zdobí kostely květy, při bohoslužbách je čtena zpráva o umučení Ježíše Krista.
Modré pondělí bylo dříve obvykle volným dnem, kostely se zdobily modrým suknem. Tradičně bylo chápáno jako den, kdy je třeba nabrat energii do následujících příprav na svátky.
Někdy můžete slyšet i označení Žluté úterý. V tento den se hospodyňky věnovaly úklidu.
Škaredá středa se někdy označuje také jako Sazometná. Během ní se vymetaly komíny. Dnes se spíš dodržuje to, že se nemáte tento den na svět mračit, aby vám to nezůstalo i po celý další rok.
Zelený čtvrtek je připomínkou Ježíšovy poslední večeře. Obvykle se v tento den připravuje k jídlu něco zeleného. Oblíbený je špenát, hrách nebo zelí.
Velký pátek je dnem ukřižování Ježíše Krista. Na Bílou sobotu pak vrcholí přípravy na Boží hod velikonoční, pletou se pomlázky, vaří se a peče.
O Velikonoční neděli došlo ke zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Lidé si v tento den nechávali posvětit jídlo. Velikonoční pondělí je pak spjato s koledováním a pomlázkou.
Malovaná vejce a pletená pomlázka
Nejznámější je mezi lidmi tradice malování vajec. Tak zvané kraslice mohou vzniknout po vložení do barvy, obarvení různými přírodninami (listy kopřivy, slupky cibule). Někdo vejce maluje voskem, dřív se častěji polepovala slámou nebo se zdobila drátováním.
O Velikonoční pondělí chlapci a muži vyráží koledovat s pomlázkou pletenou z vrbového proutí. Říkají při tom různé velikonoční koledy a říkanky.
Vyšlehání pomlázkou by dívkám mělo do dalšího roku zajistit zdraví a krásu. Jako odměnu pak muži obvykle obdrží malovaná vejce, menší koledníci čokoládové dobroty, někteří z těch starších i skleničku alkoholu.
V některých krajích se dodržuje polévání vodou. Buď koledníci zároveň polévají dívky vodou, nebo naopak děvčata mohou polévat koledníky.
Velikonoční koleda
Abyste si udělali představu o velikonočních koledách, dám sem aspoň jednu z těch tradičních a velmi dobře známých:
Hody, hody do provody,
dejte vejce malovaný!
Nedáte-li malovaný,
dejte aspoň bílý,
slepička vám snese jiný.
Pečeme mazance a beránka
Kromě malovaných vajec se na velikonočním stole obvykle objevuje různé sladké pečivo. Tradiční jsou u nás mazance, bochánky, jidáše nebo beránek. Z masových jídel se obvykle připravuje nádivka. V některých krajích bývá označována jako sekanice, sekanina nebo řežábek. Nemělo by v ní chybět něco zeleného – nejčastěji se používají mladé kopřivy nebo petrželka.
Tak a teď byste měli být seznámeni alespoň se základními tradicemi, které o Velikonocích dodržujeme. Tak už si jen ty Velikonoce hezky užijte – ať už se budete držet tradic českých nebo těch ze své země.
A jestli chcete zjistit, jak jste si zapamatovali informace z článku, můžete si zkusit vyplnit cvičení:
Poslední roky se věnuji výuce češtiny pro cizince. Svým studentům pomáhám v tom, aby beze strachu mluvili i mysleli v češtině. Miluji hravou a pestrou výuku, protože právě, když se studenti baví (a já s nimi), v učení se dějí zázraky.